Historie BALITY je skoro stejně tak dlouhá, jako historie celého Valašska a v této historii má poměrně unikátní postavení, protože se v této historii poměrně vymyká.
Jak to tedy bylo?
Historie Valašska sahá až do 14 století. Kopcovitý, nepodajný a poměrně neúrodný kraj byl z počátku velmi řídce obydlen. V roce 1500 začal historický proces zvaný valašská kolonizace, kdy na území dnešního Valašska dorazil pastevecký lid, řečený Valaši a tento kopcovitý a hospodářsky nevyužitý kraj počal osidlovat. Postupně si Valaši vydobývali různá práva, jenže v období třicetiletých válek se rozhodli Habsburkové valachům jejich práva začít omezovat a tak okolo roku 1620 začalo takzvané valašské povstání. To trvalo až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno a mnoho Valachů bylo popraveno.
V této době se v terminologii vrchnosti vžil pojem Valach jako synonymum slova rebel či nespokojený živel. Toto období valašské historie je pro Balitu velmi důležité, jelikož právě v době třicetiletých válek a valašského povstání se potuloval po Valašsku člověk, který se jmenoval Balita. Tento člověk podivného jména, snad původem s Portugalska, Španělska či Itálie, přišel ze své domoviny nejspíše z důvodů zuřící války, či to byl rovnou zběh a Valašsko se mu zalíbilo. Zjistil, že Valaši soužení vrchností, kteří s ní vedou nerovný boj, svůj žal rádi zapíjejí a přitom o svých potížích rádi družně hovoří. Pan Balita byl podnikavého ducha a rozhodl se, ač sám nevalach, založit na samém okraji Valašska hospodu, které se od počátku začalo říkat Balita, právě po jejím zakladateli.
Postavil hospodu, kde mohli začít zklamaní Valaši zapíjet svůj žal a také společně plánovat své další plány. Vytvořil tak pro Valachy první tréninkový prostor, kde mohli začít Valaši trénovat svou pověstnou výdrž. Zda se pan podílel i na vývoji slivovice, historické prameny nehovoří. Jisté však je že první oficiální zmínka o Balitě jako hospodě pochází ze zápisu v kronice z roku 1627. Od tohoto roku se tedy oficiálně píše historie Bality, kdy různé další historické zmínky v kronikách potvrzují, že až do dnešních dní neustále sloužila lidem a zejména Valachům jako hospoda, což s ní dělá jednu z nejdéle oficiálně fungujících hospod v Evropě a možná i na světě.
Z oficiální historie Bality jistě stojí za zmínku ještě pár maličkostí. Například že ještě v roce 1833 je hostinec v mapách zakreslen žlutou barvou, což znamenalo, že se jedná o srubovou stavbu a až v polovině devatenáctého století dostala Balita pevné zdivo. Jedním z významných vlastníků Bality byl rod Michlaských, který ji vlastnil od roku 1800 téměř 100 let. Ten pak hospodu prodal obci Trojanovice. Poté se na ní podepsalo období totality, které jí výjimečný věhlas nepřineslo. Hospoda byla prodána a od roku 2007 ji vlastní rodina Šenkyříkova, která bere její historii jako veliký závazek a chce historii tohoto zajímavého objektu posunout ještě dál.
Hospoda Balita má nejen bohatou minulost, ale opřádají ji i pověsti. Dříve u ní bývala hráz z kamenů vybraných na polích a cesta kolem ní nahoru do hor se více klikatila než dnes. „Říká se, že se tam v těch místech plašívaly ze záhadných důvodů koně. Je to i místo několika mordů. Hráz z kamení pak cestáři použili v roce 1900 při stavbě nové rovné silnice na Pustevny. O takzvané Balitově hrázi se říkalo, že se tam sušily peníze. Bylo tam prý občas vidět modravý ohníček."
Hospoda Balita byla mezi ostatními hospodami v okolí vždy vyhlášená především díky dobrým kamenným sklepům. V létě tam bývalo vždy dobře vychlazené pivo. Za první republiky před ní tehdejší nájemci vystavěli venkovní sezení, kde se začaly pořádat zábavy a tancovačky.
Byli bychom rádi, kdyby se za dalších 100 let o Balitě dále mluvilo a psalo, nejen jako o jedné z nejdéle fungujících hospod, ale i o jedné z nejpříjemnějších hospod na Valašsku vůbec!